Severní trasa

etapa 1: Greiz >> Schönfels >> Gera

Horní zámek Krajec

Horní zámek Krajec

Dlouhá léta nebyla známa původní podoba středověkého hradu na zámecké hoře ve městě Krajec. Teprve rozsáhlé archeologické vykopávky kolem roku 2006 přinesly nové poznatky. Doložily existenci paláce z červených cihel a dvoupodlažní hradní kapličky v románském stylu. Nálezy dokládají, že tento objekt sloužil fojtům již na konci 12. století jako reprezentativní panské sídlo.Horní zámek byl používán jako vladařské sídlo až do abdikace kurf řta z dynastie Reuss starší linie roku 1918 a bylo několikrát přestavěno popř. rozšířeno. Tyto změny dokládají mimo jiné renezanční štíty na východním křídle, které byly vytvořeny po požáru roku 1540, jenž zničil velkou část hradu. Přepychové barokní stavby na dolním nádvoří pochází z doby vlády Jindřicha XI. (1723—1800)Muzea města Krajec lákají od roku 2010 návštěvníky interaktivní a zážitkové výstavy »Ze země fojtů do knížectví starší linie dynastie Reuss« k objevení historie Horního zámku, malého knížectví a jeho hlavního města.

Hrad a muzeum Schönfels

Hrad a muzeum Schönfels

Historická stavba hradu Schönfels se z větší části dochovala a tvoří spolu s hradbou, příkopem, okružní zdí, obrannými chodbami a věží nebo hradní kapličkou pozoruhodný komplex budov. Dnešní vzhled hradu pochází z větší části z přestaveb mezi rokem 1480 a 1505. Tento komplex byl poprvé zmíněn roku 1225 a byl středem typického panství na mýtince během středověkého budování země. V průběhu 13. a 14. století vládli na hradě fojtové z Plavna, po nichž převzali vládu wettinové.Interiér je ovlivněn pozdně gotickými přestavbami, což je vidět ve dřevem obložené jizbě s dochovanými dveřmi s perským obloukem, v takzvaném archivu s křížovou klenbou stejně jako hradní kapli. Hodný povšimnutí je také altář v hradní kapli, jež vytvořil s největší pravděpo-dobností mistr Matthias Krodel ze Schneebergu.Muzeum také pravidelně nabízí zvláštní výstavy z umění či dějin kultury. Velmi oblíbené jsou pak rytířské pochoutky v restauraci na hradě Schönfels.

Hrad a muzeum Posterstein

Hrad a muzeum Posterstein

Malá obec Polsterstein je oblíbeným cílem výletníků na jihu zemského okresu Altenburger Land. Hrad a muzeum lákají každoročně velké i malé na středověké představení, rytířskou obchůzku a hradní postavy jménem Posti a Stein — červenorůžové strašidlo a tlustý drak — do svých historických prostor.Nejstarší část opevnění s obrovskou obrannou věží vznikla ve 12. a 13. století. Hrad byl v tuto dobu společně s panstvím udělen fojty z Plavna jako léno. Během následujících století vlastnily Posterstein různé šlechtické rodiny, jež nechaly přestavět a rozšířit hrad ve stylu renezance a později baroka.Obzvlášť pozoruhodná je pozdněbarokní dřevořezba z lipového dřeva z roku 1689, která se nachází v kostele u hradu. Jedná se o dílo jinak neznámého umělce Johanisse Hopfa, které bylo vytvořeno pro tehdejšího hradního pána Georga Dietricha z Pluhu. Náročná řezba zahrnuje oltář, kazatelnu a lóži patrona s rodinným erbem.

Mezi další cíle

Zámek Ronneburg
Zámek Ronneburg
Historistické předzámčí zámku Ronneburg
Historistické předzámčí zámku Ronneburg
Zbytky městských hradeb ve městě Schmölln
Zbytky městských hradeb ve městě Schmölln
Zámek Blankenhain s Německým zemědělským muzeem
Zámek Blankenhain s Německým zemědělským muzeem
Klášter Mildenfurth
Klášter Mildenfurth
etapa 2: Gera >> Weida >> Schleiz

Zámek Osterstein, Kostel Panny Marie

Schloss Osterstein und Kirche St. Marien

V průmyslovém městě Geře můžeme objevit pouze několik důkazů stědověkých dějin. Stavby z této doby byly později vyměněny za nové nebo architektonicky přetvořeny. Nejznámějším pozůstatkem z období fojtů z Gery je vzdálený bergfríd zámku Osterstein, jenž je zbytkem středověkého hradu a patřil k pozdějšímu renezančnímu zámku knížat z Reuss mladší linie, který byl ve druhé světové válce zničen. Obyvatelé Gery rádi navštěvují okolí zámku připomínající park stejně jako kavárnu na terase.V městské části Untermhaus, přímo pod zámkem Ostersteinem na levém břehu Bílého Halštrova, se nachází dominantní stavba kostela Panny Marie. Tento chrám Páně připomíná středověkou kapličku z období kolem roku 1200. Nejstarší části — věž, oltářní část, a části hlavní lodě — jsou postaveny z falckého pískovce v pozdněgotickém stylu.Uměleckohistorickým skvostem je dochovaný křídlový altář z 15. století, jenž je mistrovským dílem vrcholné gotiky.  Darovaly ho dvě rodiny obchodníků z Gery a vznikl pravděpodobně v okolí františkánského kláštera v Saalfeldu.

Románské vesnické kostely v okolí města Gery a Vidavy

Opevněný kostel Schüptitz
Opevněný kostel Schüptitz

Mnoho vesnických kostelů v okolí měst Vidavy, Triptis a Gery pochází z raného období vlády fojtů. Jejich stavba souvisela s pronikáním církve do regionu, které doprovázelo zemskou výstavbu 12. a 13. století. Jedná se mimo jiné o obce Burkersdorf, Forstwolfersdorf, Frießnitz, Geißen, Grochwitz, Lusan, Schömberg, Seifertsdorf, Steinsdorf, Wetzdorf či Wöhlsdorf. V dnešní podobě těchto sakrálních staveb lze i přes pozdější úpravy často ještě zřetelně rozeznat prvky románského stylu. Tomu, že se jedná o sakrální stavby z románského období, nasvědčuje apsida půlkruhového či polygonálního půdorysu. Apsida přitom buď přímo navazuje na chrámovou loď, nebo spolu s vestavěnou příčnou lodí tvoří tzv. kompletní prostor. Také úzká okna s kulatou klenbou jsou pro románský sloh typická a lze je objevit na několika masivních kostelních věžích. Středověké kostely ve vesnicích Döblitz i Schüptitz jsou v literatuře zpravidla označovány jako tzv. »opevněné kostely«, protože byly obehnány zdí nebo jejich věž částečně vyčnívá do prostoru.

Kostel sv. Víta, Trosky kláštera Cronschwitz

Gästehaus des Klosters Cronschwitz
Dům pro hosty v klášteře Cronschwitz

Kostel sv. Víta je jednou z nejstarších sakrálních staveb ve Fojtsku. Na počátku vlády fojtů z Vidavy byla středem původní farosti obsahující oblast kolem Vidavy a Wünschendorfu.Obzvlášť pozoruhodné ve Svatovítském kostele jsou dva barevné skleněné obrazy z románského období (pravděpodobně kolem roku 1170). Byly součástí jišájova výhonku a zobrazují Ježíšův portrét a krále ze Starého zákona. Tyto skleněné obrazy stejně jako kaplička postavená kolem roku 1200 odkazují na vliv dolnosaské umělecké společnosti při znázornění sv. Víta.V roce 1238 založila Jutta, bývalá žena fojta Jindřicha IV. z Vidavy, ženský klášter Cronschwitz. Dochovaly se pouze zbytky kostela, několik náhrobních desek a bývalý dům pro hosty jako součást dnešního farního dvora.Klášter Cronschwitz byl ve středověku nejvýznamnějším ženským klášterem ve Fojtsku, jehož sestry pocházely především ze zakladatelské rodiny fojtů a šlechticů, kteří spravovali její léno.

Premonstrátský klášter Mildenfurth

Prämonstratenserstift Mildenfurth

Premonstrátský klášter Mildenfurth je jednou z nevýznamějších staveb fojtů z Vidavy. Byl založen v roce 1193 jako domácí klášter s hrobkou a měl spasit duše zakladatelské rodiny. Současně byl klášterní kostel ve stylu pilířové baziliky ve tvaru kříže výrazem sebevědomého panovnického nároku fojtů. Stavba se orientovala velikostně i výbavou dle předlohy naumburgské katedrály. V souvislostí s reformací wettinové klášter zrušili a zřídili zde Mildenfurthský úřad.Ze středověkého základu stavby jsou, kromě portálu bývalé západní věže a zbytků gotického podloubí s křížovou klenbou, dodnes zachovány také centrální prvky klášterního kostela. Příčná loď byla spolu s hlavním chórem a hlavní lodí přestavěna na renezanční zámek. Přestavbu podnítil hejtman Matthes von Wallenrod, jenž koupil Mildenfurt v roce 1544. Dnes spravuje klášter nadace Durynské zámky a zahrady a bydlí v něm umělecký pár Volkmar Kühn a Marita KühnLeihbecher, jenž objekt využívá jako dílnu a galerii a pravidelně zde pořádá hudební představení.

hrad Osterburg, město Vidava

Osterburg
Osterburg Vidava

Původ a rané dějiny rodu fojtů z Vidavy nejsou ještě dodnes objasněny a stávají se předmětem mnohých diskuzí historiků. Faktem ale je, že město Vidava bylo prvním a nejdůležitějším centrem rodu Jindřichů ve Fojtsku. Již v listině z roku 1209 je vedle hradu zmíněna osada Vidava jako »civitas«, což znamená »město«. Četné stavby středověké architektury dokládají dodnes historický význam tohoto místa. K nim náležejí pozůstatky Widenkirche a kostel sv. Petra (dnes farní kostel středověkého starého, respektive nového města), »Kornhaus« (dřívější klášterní kostel dominikánek), zbytky městské hradby s baštou a dnešní městský kostel »Panny Marie«, který byl do doby reformace kostelem františkánů. Nad celým městem trůní — jakoby symbol bývalé vládů fojtů — mohutný hrad Osterburg. Podle nejnovějších výzkumů pocházejí jeho původní základy ze třetí čtvrtiny 12. století. Architektonickým skvostem z tohoto času je nedávno znovuobjevená, víceposchoďová románská sálová stavba, která představuje palác hradu. Arkády, obloukové klenby, sloupy a hlavice na vnějších stěnách byly odkryty jako typické symboly dané stavby.

Malé středověké obranné pevnosti a sídla

Burgruine Reichenfels
Zřícenina hradu Reichenfels

V archeologických lokalitách a nalezištích v oblasti severního Fojtska svědčí zbytky četných obranných pevností, které se dříve nacházely v okolí velkých hradů fojtů z Vidavy, Gery a Krajce, o intenzívním osídlování této země ve 12. a 13. století. Zde lze jmenovat místa Albersdorf, Braunsdorf, Brückla, Dorna, Ernsee, Geißen, Gommla, Großaga, Großdraxdorf, Großkundorf, Großsaara, Hain, Herrmannsgrün, Kahmer, Laasen, Langenberg, Lessen, Leumnitz, Liebschwitz, Liebsdorf, Lunzig, Mehla, Pahren, Pforten, Pölzig, Pöppeln, Roben, Röpsen, Roschütz, Rubitz, Rüßdorf, Scheubengrobsdorf, Staitz a Taubenpreskeln. Tato místní panská sídla sloužila rozšiřování a pronikání panství v zemi a plnila také vojenskou, administrativní a hospodářskou funkci. Většinou ležela tato sídla v blízkosti řeky Bílý Halštrov nebo jejího povodí a střežila na strategicky důležitých úsecích místní dopravní cesty. Tato místa se nacházela jak na výšinách, tak i v nížinách. Historické budovy a opevnění panských sídel byly postaveny ještě ze dřeva. Proto jsou dnes doložitelné jenom jejich zbytky jako archeologická naleziště.  Z původních pevností a z vodních příkopů, které jsou označovány jako valy, jsou často v krajině jejich zbytky dodnes zachovalé. Mnohdy ale svědčí i názvy plání o existenci panského sídla. Protože o existenci malých pevností najdeme v historických listinách sotva zmínky, mají vykopávky a archeologické výzkumy velký význam. Od počátku 19. století provádí sdružení »Vogtländischer Altertumsforschender Verein zu Hohenleuben« na mnohých místech regionu Vogtland archeologické vykopávky. Četné nálezy středověké keramiky jsou dnes vystaveny v Muzeu Reichenfels.

etapa 3: Schleiz >> Burgk >> Mühltroff

Horský kostel Schleiz

Bergkirche Schleiz

Horský kostel »Naší Milé Paní« (Bergkirche »Unser Lieben Frauen«) je zdáli viditelným symbolem města Schleiz. Toho, kdo vstoupí dobře zachovalým románským západním portálem, jistě ohromí nejen rozměry chrámové lodi s její žebrovou klenbou a barevné provedení stropu, ale i rozmanité vnitřní zařízení.Už ve středověku sloužila tehdejší kaple, o kterou se staral Řád německých rytířů, fojtům z Gery jako hrobka. Dodnes o tom svědčí pískovcový náhrobek (tumba) Jindřicha Prostředního (zemřel 1500), který byl vyhotovený se zvláštní uměleckou zručností. Mimo to stojí za zmínku nádherné epitafy členů vládnoucího rodu Reussů, ale také měšťanů a duchovních města Schleiz. Vnitřní zařízení doplňují bohatě zdobné chrámové lavice a empory, dále průčelí varhan s křídlovými dveřmi, barokní kazatelna či hlavní oltář z roku 1634.

Knížecí rezidence Lobenstein, Ebersdorf

Klassizistische Westfassade des Schlosses Ebersdorf
Klasicistní západní fasáda zámku Ebersdorfu

Zachovalá rezidenční architektura starší linie Reussů v Krajci a městě Burgk má dokonalý protějšek u mladší linie v Bad Lobensteinu a Ebersdorfu. V obou se nachází komplex panského zámku, okolních budov (mimo jiné vozovny pro kočáry a další vozy, strážní budova, pavilon) a reprezentativní park. »Nový zámek« ve městě Bad Lobenstein byl postaven v barokním stylu za hraběte Jindřicha XV. mezi lety 1714 a 1718 a v dnešní době se zde nachází muzeum.Původní barokní objekt zámku v Ebersdorfu z konce 17. století byl přestavěn Christianem Friedrichem Schurichtem do klasicistního stylu. Také bývalý park byl v 19. století přeměněn do stylu anglického parku a pyšní se cenným starým stromovím.Důkazem pietistické zbožnosti na hraběcích dvorech Reussů je ochranovská Jednota bratrská v Ebersdorfu, která vznikla po svatbě hraběnky Erdmuthy Dorothey von Reuß-Ebersdorf s Mikulášem Ludvíkem hrabětem z Zinzendorfu roku 1722.

Zámek a muzeum Burgk

Schloss Burgk
Zámek Burgk

Zámek Burgk, tyčící se na výšině nad řekou Sálou, je jedním z nejzachovalejších hradů na kulturní cestě fojtů. Fojtové z Gery vystavěli tento hrad v 15. a 16. století. Jeho součástí byl palác, kaple, bergfríd, brána, dva příkopy a silná štítová hradba s rohovou baštou a zapuštěnou věží. Po vymření fojtů z Gery zdědili tento hradní komplex Reussové a využívali ho jako svoji rezidenci, později jako letní sídlo a lovecký zámek. Prostory hradu, které zažily četné změny a přestavby, odrážejí potřebu reprezentace šlechtických majitelů, ale také styl dané epochy. Do roku 1945 zůstal hrad Burgk ve vlastnictví starší linie knížecí rodiny Reussů. V roce 1952 zde bylo zřízeno muzeum, které zpřístupňuje kulturněhistorické a umělecké výstavy. Varhany byly postavené roku 1743 Gottfriedem Silbermannem a nacházejí se v bohatě zdobené zámecké kapli. Dodnes jsou pravidelně používány při koncertech. Zámek Burgk je ideálním výchozím místem pro túry po zalesněném okolí. Tak například k romantickému Sof inu domu (Sophienhaus), k přehradě Burgkhammer nebo k zastřešenému dřevěnému mostu, který vede pod hradem přes řeku Sálu.

Mezi další cíle

Zřícenina Blankenbergu
Zřícenina Blankenbergu
Komnata Ziegenrück
Komnata Ziegenrück
Obranný kostel ve Friesau
Obranný kostel ve Friesau
etapa 4: Mühltroff >> Elsterberg >> Greiz

Zámky Mühltroff, Leubnitz

Zámek Mühltroff
Zámek Mühltroff

Ve spisech o lénu wettinského markraběte Bedřicha Přísného z roku 1349/50 je vodní hrad Mühltroff nazván »castrum Muldorf«. Středověká hradní věž je stále ještě architektonickým středem zájmu několikrát rozšířeného a přestavěného zámku. Dnešní podobna vznikla po požáru roku 1817, jenž těžce poškodil zámek spolu s vnějším opevněním bývalého šlechtického Mühltroffu. Od roku 1923 do roku 1939 byl zámek ozdravovnou vyšší dívčí školy z Plavna. V době NDR byl zámek obydlen. Dnes se zde provádí prohlídky.Klasicistní  zámek Leubnitz byl postaven v roce 1794 rodinou z Kospoth. Až do roku 1945 patřil šlechtě a je obklopen malebným rozlehlým parkem. Navštívit zde můžete putovní výstavy v galerii křížového podloubí nebo stálou výstavu »Příroda a lov«. Velké oblibě se těší pravidelné koncerty vážné hudby v přepychovém »Bílém sále«, jenž vyniká svou vynikající akustikou.

Kaplička Kauschwitz

Kaple v Kauschwitz — přestavba obranné pevnosti z raného období Německa

V Kauschwitz se na ostrůvku uprostřed rybníka nachází kaplička »Nanebevzetí Panny Marie«, jež vznikla v druhé polovině 18. století přestavbou rozpadlé obranné věže. Archotektonicky zajímavá je barokní kupole na malé rotundě s otevřenou laternou nad příkrou kuželovitou střechou a předsunuté přistavěné schodiště.

Zřícenina hradu Elsterberg, Zřícenina zámku Liebau

Zřícenina zámku Liebau
Zřícenina zámku Liebau

V údolí Bílého Halštrova mezi Krajcem a Plavnem zvou k turistické návštěvě dvě malebné zříceniny. Zřícenina hradu Elsterberg je úzce spojena s pány z Lobdeburgu, kteří zde na vrcholu kopce vystavěli opevnění. Tímto mohli kontrolovat sídliště nacházející se pod hradem, které již v té době mělo farní kostel a bylo střediskem okolního panství. Zřícenina hradu Elsterberg je stavba s kruhovou hradbou, protáhlým parkánovým opevněním a je orámována bočními věžemi. Dnešní pozůstatky stavby pocházejí z doby po »Fojtské válce« (Vogtländischer Krieg 1354—57), kdy bylo původní sídlo zničeno. Každé čtyři roky se konají v Elsterbergu známé »Slavnosti zříceniny a domoviny«. Zřícenina Liebau byla původně hradem, který byl roku 1327 nazván tvrzí fojtů z Plavna. Dnešní pozůstatek stavby pochází z pozdější stavby zámku, který do roku 1742 sloužil jako šlechtické sídlo.

Die Vögte im Deutschen Orden

Jánský kostel v Plavnu a budova konventu Řádu německých rytířů
Jánský kostel a konvent, Plavno

Německý řád je úzce spjat s dějinami rodu fojtů. Spolu s Řádem templářů a Řádem Johannitů byl třetím největším rytířským řádem středověku. Vznikl jako společenství při špitálech v Křížáckých státech Svaté země a rychle se v říši štaufského císaře rozšiřoval. Ve Fojtsku, jež patřilo k řádové provincii (Ballei) Sasko-Duryňsko, bylo Plavno nejvýznamnější a nejdůležitější komendou (odbočkou). Tomuto takzvanému »Německému domu« (Deutsches Haus) byl roku 1224 fojtem Jindřichem Prostředním (Vogt Heinrich der Mittlere) svěřen kostel sv. Johannis (Pfarrkirche St. Johannis). Tento fojt následoval příkladu svého bratra Jindřicha Staršího (Heinrich der Ältere) a po rozvodu se svojí chotí Juttou roku 1238 vstoupil do Německého řádu jako bratr rytíř. Do své smrti povýšil do stavu zemského mistra v Prusku. Četní příslušníci rodu fojtů a také někteří ministeriálové nižší šlechty následovali ve středověku tyto první dva fojtské řádové rytíře a podřídili se také pravidlům a požadavkům přísného duchovního života. Nejvýznamnějším řádovým rytířem dynastie Jindřichovců je bezesporu Jindřich z Plavna z boční linie »von Mühltroff«, který se po porážce Německého řádu u Tannenbergu roku 1410 úspěšně ubránil proti obležení nepřátelského vojska polsko-litevské unie u Marienburgu.

Jindřich z Plavna byl do roku 1413 velmistrem Rytířského řádu. Dnes nám Jindřicha připomíná historická socha před starou plavenskou radnicí. Spolu s Plavnem měl ve Fojtsku Německý řád svoje pobočky také v místech Adorf, Aš, Reichenbach, Schleiz a Tanna. Jemu byly svěřovány farní kostely, špitály, příjmy, příspěvky a četné hmotné statky, jmění, pozemky a nemovitosti za účelem zajištění jeho hospodářské existence. Zpravidla se nacházely domy Rytířského řádu hned vedle farních kostelů. Po reformaci a zrušení řádových poboček ve Fojtské zemi sloužily tyto budovy často dále ke školním a církevním účelům. Například v Plavně se staly z komturie řádu noclehárna děkanství a škola latiny.

Mezi další cíle

Kostel Straßberg na místě někdejšího hradu Fojtů ze Straßbergu
Kostel Straßberg na místě někdejšího hradu Fojtů ze Straßbergu
Farní kostel Dobia
Farní kostel Dobia
Panský dům v Kürbitz
Panský dům v Kürbitz
Kostel v Pöllwitz
Kostel v Pöllwitz