Severní trasa etapa 4: Mühltroff >> Elsterberg >> Greiz

karten04 05

Zámky Mühltroff, Leubnitz

hendel muehltroff cdefbed7 02Ve spisech o lénu wettinského markraběte Bedřicha Přísného z roku 1349/50 je vodní hrad Mühltroff nazván »castrum Muldorf«. Středověká hradní věž je stále ještě architektonickým středem zájmu několikrát rozšířeného a přestavěného zámku. Dnešní podobna vznikla po požáru roku 1817, jenž těžce poškodil zámek spolu s vnějším opevněním bývalého šlechtického Mühltroffu. Od roku 1923 do roku 1939 byl zámek ozdravovnou vyšší dívčí školy z Plavna. V době NDR byl zámek obydlen. Dnes se zde provádí prohlídky.Klasicistní zámek Leubnitz byl postaven v roce 1794 rodinou z Kospoth. Až do roku 1945 patřil šlechtě a je obklopen malebným rozlehlým parkem. Navštívit zde můžete putovní výstavy v galerii křížového podloubí nebo stálou výstavu »Příroda a lov«. Velké oblibě se těší pravidelné koncerty vážné hudby v přepychovém »Bílém sále«, jenž vyniká svou vynikající akustikou.

Kaplička Kauschwitz

kauschwitz ulrichjugel 06V Kauschwitz se na ostrůvku uprostřed rybníka nachází kaplička »Nanebevzetí Panny Marie«, jež vznikla v druhé polovině 18. století přestavbou rozpadlé obranné věže. Archotektonicky zajímavá je barokní kupole na malé rotundě s otevřenou laternou nad příkrou kuželovitou střechou a předsunuté přistavěné schodiště.

Zřícenina hradu Elsterberg, Zřícenina zámku Liebau

liebau burgruine christianespig 08V údolí Bílého Halštrova mezi Krajcem a Plavnem zvou k turistické návštěvě dvě malebné zříceniny. Zřícenina hradu Elsterberg je úzce spojena s pány z Lobdeburgu, kteří zde na vrcholu kopce vystavěli opevnění. Tímto mohli kontrolovat sídliště nacházející se pod hradem, které již v té době mělo farní kostel a bylo střediskem okolního panství. Zřícenina hradu Elsterberg je stavba s kruhovou hradbou, protáhlým parkánovým opevněním a je orámována bočními věžemi. Dnešní pozůstatky stavby pocházejí z doby po »Fojtské válce« (Vogtländischer Krieg 1354—57), kdy bylo původní sídlo zničeno. Každé čtyři roky se konají v Elsterbergu známé »Slavnosti zříceniny a domoviny«. Zřícenina Liebau byla původně hradem, který byl roku 1327 nazván tvrzí fojtů z Plavna. Dnešní pozůstatek stavby pochází z pozdější stavby zámku, který do roku 1742 sloužil jako šlechtické sídlo.

Die Vögte im Deutschen Orden

johanniskirchekonvent awetzel 04

Německý řád je úzce spjat s dějinami rodu fojtů. Spolu s Řádem templářů a Řádem Johannitů byl třetím největším rytířským řádem středověku. Vznikl jako společenství při špitálech v Křížáckých státech Svaté země a rychle se v říši štaufského císaře rozšiřoval. Ve Fojtsku, jež patřilo k řádové provincii (Ballei) Sasko-Duryňsko, bylo Plavno nejvýznamnější a nejdůležitější komendou (odbočkou). Tomuto takzvanému »Německému domu« (Deutsches Haus) byl roku 1224 fojtem Jindřichem Prostředním (Vogt Heinrich der Mittlere) svěřen kostel sv. Johannis (Pfarrkirche St. Johannis). Tento fojt následoval příkladu svého bratra Jindřicha Staršího (Heinrich der Ältere) a po rozvodu se svojí chotí Juttou roku 1238 vstoupil do Německého řádu jako bratr rytíř. Do své smrti povýšil do stavu zemského mistra v Prusku. Četní příslušníci rodu fojtů a také někteří ministeriálové nižší šlechty následovali ve středověku tyto první dva fojtské řádové rytíře a podřídili se také pravidlům a požadavkům přísného duchovního života. Nejvýznamnějším řádovým rytířem dynastie Jindřichovců je bezesporu Jindřich z Plavna z boční linie »von Mühltroff«, který se po porážce Německého řádu u Tannenbergu roku 1410 úspěšně ubránil proti obležení nepřátelského vojska polsko-litevské unie u Marienburgu.

Jindřich z Plavna byl do roku 1413 velmistrem Rytířského řádu. Dnes nám Jindřicha připomíná historická socha před starou plavenskou radnicí. Spolu s Plavnem měl ve Fojtsku Německý řád svoje pobočky také v místech Adorf, Aš, Reichenbach, Schleiz a Tanna. Jemu byly svěřovány farní kostely, špitály, příjmy, příspěvky a četné hmotné statky, jmění, pozemky a nemovitosti za účelem zajištění jeho hospodářské existence. Zpravidla se nacházely domy Rytířského řádu hned vedle farních kostelů. Po reformaci a zrušení řádových poboček ve Fojtské zemi sloužily tyto budovy často dále ke školním a církevním účelům. Například v Plavně se staly z komturie řádu noclehárna děkanství a škola latiny.

Mezi další cíle