Dále na jih v Kynšperku nad Ohří se z bývalého hradu fojtů zachovaly již jen zbytky. Díky mnoha dalším pamětihodnostem je dnes Kynšperk turisticky atraktivním místem v českém lázeňském trojúhelníku.Prostřednictvím hradních zřícenin Andělská Hora, Hartenštejn, Hladový vrch a Štědrý hrádek jižně od Karlových Varů lze poznat významná panská sídla fojtů z Plavna. V současné době nabízí turistům kromě romantiky hradů především nádherné místa s výhledem do krajiny mezi Krušnými horami a Tepelskou vysočinou.
Městský kostel ve Žluticích je jednou z nejcennějších sakrálních památek v karlovarském regionu. Odtud vede kulturní cesta přes Štědrou do Toužimi, která se svým historickým městským komplexem, kostelem sv. Víta vÚtvině a kostelem sv. Bartoloměje v Přílezech může nabídnout mnoho pamětihodností ze středověku.
Působivý soubor hradu a zámku Bečov nad Teplou jsou konečným vrcholem této etapy. Udělejte si čas na oba zámecké okruhy, při kterých si prohlédnete i relikviář svatého Maura. Po odbočce do historického Horního Slavkova se špitálním kostelem a kostelem sv. Jiří prochází etapa přes Lázně Kynžvart nakonec do bývalé císařské falce Cheb.
Zřícenina hradu Andělská hora
Hrad Andělská Hora stával na kuželovitém vrchu těsně nad stejnojmenným městečkem. Přesné okolnosti jeho založení nejsou známé; je však nepochybné, že vznikl až na přelomu 14. a 15. století na bečovském panství pánů z Rýzmburka. Andělská Hora měla spolu se starším hradem Bečovem patrně zabezpečovat zdejší rozsáhlé rýzmburské zboží, obklopující z jihu, východu i severu královské Karlovy Vary. Nejvýrazněji ovlivnila podobu hradu druhá pozdně gotická přestavba pánů z Plavna na přelomu 15. a 16. století a z této doby pochází většina zbytků hradní architektury. Areál vnitřního hradu, tehdy nově opevněný, měl tvar protáhlé elipsy orientované západovýchodním směrem o délce asi 80 m a šířce 40 m. Starý věžový palác stál přibližně uprostřed. Na západní straně byla postavena ještě jedna čtverhranná obytná budova pozdně gotického původu, později renesančně upravená (omítky, okna), ze které se zachovaly zdi do výše prvního patra. Z fortif kace vnitřního hradu zůstala zachována i část jižní hradby. Od 17. století však již nebyl hrad udržován.
Zřícenina zámku Hřebeny
Původně románský hrad Hartenberg byl založen patrně již na konci 12. století ministeriálním rodem pánů z Hartenberga. Během 13. století byl přestaven na tehdy typický hrad s bergfrídem. Jeho nejstarší částí byla patrně velká dominantní štíhlá obranná věž s oblým čelem. Věž doplňoval mimořádně rozsáhlý dvoutraktový palác. V nejnižším podlaží objektu se zachovaly mohutné valené klenby. Masivní gotické zdivo středověkého hradu se dochovalo až do výše poschodí dnešního paláce, který získal své současné rozměry během 14. století. Tehdy vznikl parkán obíhající jádro hradu.
Během šlikovské pozdně gotické až raně renesanční přestavby bylo vyneseno druhé patro paláce, ve kterém byla roku 1471 zřízena hradní kaple sv. Tří králů. V té době bylo i vylepšeno opevnění hradu díky zřízení předsunuté bašty a brány s padacím mostem nad hradním příkopem. Počátkem 17. století byla za Písniců započata postupná rozsáhlá přestavba původního hradu na pohodlný renezanční zámek. Během bojů třicetileté války však utrpěl Hartenberg velké škody a následně roku 1668 dokonce vyhořel. Při barokní obnově získal zdejší zámecký areál dnešní konečnou podobu. Poslední úpravy zámku proběhly v průběhu 19. století za Aueršperků a soustředily se především na úpravy interiérů a odstranění posledních zbytků původního gotického opevnění hradu.
