Zřícenina hradu Andělská hora
Hrad Andělská Hora stával na kuželovitém vrchu těsně nad stejnojmenným městečkem. Přesné okolnosti jeho založení nejsou známé; je však nepochybné, že vznikl až na přelomu 14. a 15. století na bečovském panství pánů z Rýzmburka. Andělská Hora měla spolu se starším hradem Bečovem patrně zabezpečovat zdejší rozsáhlé rýzmburské zboží, obklopující z jihu, východu i severu královské Karlovy Vary. Nejvýrazněji ovlivnila podobu hradu druhá pozdně gotická přestavba pánů z Plavna na přelomu 15. a 16. století a z této doby pochází většina zbytků hradní architektury. Areál vnitřního hradu, tehdy nově opevněný, měl tvar protáhlé elipsy orientované západovýchodním směrem o délce asi 80 m a šířce 40 m. Starý věžový palác stál přibližně uprostřed. Na západní straně byla postavena ještě jedna čtverhranná obytná budova pozdně gotického původu, později renesančně upravená (omítky, okna), ze které se zachovaly zdi do výše prvního patra. Z fortif kace vnitřního hradu zůstala zachována i část jižní hradby. Od 17. století však již nebyl hrad udržován.
Zřícenina zámku Hřebeny
Původně románský hrad Hartenberg byl založen patrně již na konci 12. století ministeriálním rodem pánů z Hartenberga. Během 13. století byl přestaven na tehdy typický hrad s bergfrídem. Jeho nejstarší částí byla patrně velká dominantní štíhlá obranná věž s oblým čelem. Věž doplňoval mimořádně rozsáhlý dvoutraktový palác. V nejnižším podlaží objektu se zachovaly mohutné valené klenby. Masivní gotické zdivo středověkého hradu se dochovalo až do výše poschodí dnešního paláce, který získal své současné rozměry během 14. století. Tehdy vznikl parkán obíhající jádro hradu.
Během šlikovské pozdně gotické až raně renesanční přestavby bylo vyneseno druhé patro paláce, ve kterém byla roku 1471 zřízena hradní kaple sv. Tří králů. V té době bylo i vylepšeno opevnění hradu díky zřízení předsunuté bašty a brány s padacím mostem nad hradním příkopem. Počátkem 17. století byla za Písniců započata postupná rozsáhlá přestavba původního hradu na pohodlný renezanční zámek. Během bojů třicetileté války však utrpěl Hartenberg velké škody a následně roku 1668 dokonce vyhořel. Při barokní obnově získal zdejší zámecký areál dnešní konečnou podobu. Poslední úpravy zámku proběhly v průběhu 19. století za Aueršperků a soustředily se především na úpravy interiérů a odstranění posledních zbytků původního gotického opevnění hradu.
Z Schönecku do Treuen
Na východním okraji svého panství vlastnili fojtové z Plavna kromě Schönecku, Falkensteinu, Auerbachu a Treuen další opevnění. Ze dvou objektů na jihu oblasti, »Starého Söllu« v Schönecku a hradu Falkenstein, zůstaly pouze skromné zbytky. Obě sídla byla ve 14. století nakrátko ve vlastnictví Koruny české, poté přešla do vlastnictví wettinů. V Auerbachu je ze středověkého hradu dochován pouze bergfríd, jenž jako jeden ze symbolů »třívěžatého města« dodnes dotváří známou siluetu. Ostatní části hradu byly po požáru v roce 1757 zbourány. Na jejich místě vznikly objekty vyššího a nižšího šlechtického stavu Auerbach. Dnes se zde nachází městské muzeum.Také v Treuen už nenarazíte na středověký hrad Treuen, jenž patřil vyššímu šlechtickému stavu. Oproti tomu je ale dobře zachovalý zámek Treuen patřící kdysi nižšímu stavu architektonickým klenotem v pozdním renezančním stylu. Jeho hrázděnou stavbu získal v roce 2003 spolek, jenž se po nákladné sanaci zasluhuje o jeho využití a zachování.
Zřícenina hradu Rodewisch
Na zámeckém ostrůvku v Rodewisch se nacházejí hradební základy pevnosti, které pocházejí již ze středověku. Při archeologických vykopávkách okolo roku 1930 zde mohly být odkryty mnohé historické nálezy, které svědčí o tehdejší existenci vodního hradu. Tyto archeologické nálezy jsou základem sbírky muzea »Göltzsch« kde jsou také vystaveny. Toto muzeum se nachází na pozemku bývalého rytířského dvora. Hradní komplex se sestával ze dvou křídel s podlažím z příhradové konstrukce, malého nádvoří a vnějších hradebních zdí o šířce 1,2 metru. Renezanční zámeček založený okolo roku 1500 dodnes oslovuje své návštěvníky dvoupatrovou obdélníkovou stavbou, dvoupatrovou sedlovou střechou a v neposlední řadě také schodovými štíty na obou čelech této stavby. Obytný zámek v Netzschkau byl postaven roku 1490. Tato stavební památka nemá žádné opevnění a nachází se naproti kostelu nedaleko náměstí. Prvním zámeckým pánem byl Caspar Metzsch. Ten se rozhodl povýšit Netzschkau na město. Tím chtěl upevnit svoje panství, jeho vliv a význam.
Zámek Netzschkau
Tento dodnes atraktivní renezanční zámek má obdélníkový půdorys, sedlovou střechu a na jeho severní straně se nachází štít z pálených cihel. Dále má obdélníkovou věž s pozdně gotickými schodovými štíty. Ve třicetileté válce byla tato stavba rozšířena na stavbu tříkřídlovou a v 17. století následovalo rozsáhlé obezdění celého komplexu. V interiéru zámku najdeme 4,10 metrů vysoká kachlová kamna z roku 1627, vzácnou erbovní skříň a také bohatě zdobený štukový strop. V roce 1990 se zdařila jak sanace zámku, tak i rekonstrukce pozůstatků interiéru. K tomu bylo také možné vybrané exponáty nalezené při vykopávkách zpřístupnit veřejnosti.
Hrad Mylau
Hrad Mylau byl založen zhruba koncem 12. století. Tento hrad byl centrem takzvané »provincia Milin«, středověkého panství, které se rozprostíralo severovýchodním směrem na dolním toku řeky Göltzsch až do míst Neumark a Schönfeld. V průběhu 13. století ho začlenili pod svoji vládu a svůj vliv fojtové z Plavna. Později, ve 14. století ho ale museli předat českým králům lucemburského původu. Karel IV. roku 1367 povýšil sídliště nacházející se pod hradem na město. Rozšíření hradního komplexu o předhradí ležícím na úpatí vrchu, na kterém se rozléhá hlavní stavba hradu, pochází pravděpodobně také z této doby. Roku 1422 předal císař Zikmund Mylau rodu Wettinů a Mylau patřilo potom k Sasku. Když v 19. století město Mylau hrad získalo, byl tento hradní komplex ve značně zchátralém stavu. Díky aktivitě místních občanů bylo založeno sdružení Schlossbauverein (Sdružení pro výstavbu hradu) a hrad byl zachován. Později byl využit jako muzeum. Dnes spravuje Hrad Mylau sdružení Evangelische Schulverein Vogtland e.V. Toto sdružení spojuje se svým projektem »Schuleum« muzeální a pedagogické prvky za účelem podpory výuky mládeže, setkávání a kultury.
Mezi další cíle
